January 2011

Deníček.. 1.0

31. january 2011 at 16:34 staré články.
(:
Někdy je všecko úplně jinak než jak sis přál.
Fájn fájn. Tak jsem se nechala ostříhat. Samozdřejmně to nedopadlo dobře. Jako vždycky ovšem. Mám něco jako ofinu a celkově mi to příjde divný. Ale tak co se dá dělat. Dneska se rozdávalo výzo. Jo trojka z dějáku! Zabít ju. Ale tak když tam mám samý pětky tak si asi nemám na co stěžovat. [celkově průměr 1.56]. Jinak to dneska bylo celkem dobrý. Málem sme se s V. [velmi dobrou kamarádnkou] zabily. Tak trochu jsme si totiž liskaly a mlátily se. Ze srandy. Jinak s M. úplně ignor. Jediné co mi řekl bylo "Ježišíí". Byla to odpověď na narážku jednoho cypečka. No a nezbývá než čekat co dnešek zase přinese. Jen se budu muset fakt začít učit. Příjde mi, že jsem toho dost zameškala.
Ještě o prázdninách jsem měla dlouhé vlasy. A pak šup. A vlasy byly pryč.
Teď už je to potřetí co jsem se za tu dobu dala ostříhat.
Mě se to prostě nelíbí.
pako.


Zítra může být pozdě.

30. january 2011 at 11:38 staré články.
Nikdy nic neodkládej na zítřek. Žíj dneškem. Neboť zítra může být pozdě!
.

Možná se šla jenom projít. Možná chtěla utéct od reality. Jen na chvíli se schovat. Možná. Kdo ví? Šero a kapky deště zakrývaly slzy a smutek, který se jí usadil na tváři. Doufala, že až se zítra probudí začne od začátku. Věřila, že to přece nemůže být tak těžké. Blesky se zmítaly po nebi a do těla se jí vkrádal chlad. Je na čase jít domů. Je na čase jít spát. Kudy? Vítr začal nepřátelsky foukat, stromy se začaly nebezpečně kymácet. I listy, prach a její jemné, saténové šaty nenechal napokoji. Byla celá vyčerpaná z večerní procházky, která vedla neznámou cestou. Tohle velké rozbouřené jezero tady přece nikdy nebylo. A tahle lavička? Jen na chvili si odpočine. Vždyť už to nemůže být horší. Voda narážela do kamenů v jezeře. Nebála se. Jen se jí chtělo spát. Slyší praskání větví, hrubou, těžkou chůzi. Je tam někdo? Ne to se ji muselo jen zdát. A přesto slyší znova ty neznámé kroky. Někdo ji ze zadu přepadá. Chytá jí pod krkem a škrtí. Nechápe. Nevnímá. Lape po dechu. V hlavě se jí promítlo tolik vzpomínek. Vždyť je téměř na začátku cesty. Proč se nemůže nadechnout? Proč nemůže dostat novou šanci? Na hrudi cítí ránu. Někdo jí vpálil nůž přímo do srdce. Pár tichounkých povzdechnutí. To je všechno. Její život skončil během pár sekund. Nový den. Pár mokrých kaluží a slunko, které se v nich odráží. Jako by se nic nestalo. Jen mrtvé tělo, ukrýté pod spadaným listím a ublácené, saténové šaty. Pro každého další obyčejný den. Ale ona nikdy nedostala šanci se dnes probudit.
pako.

Deníček.. 0.9

29. january 2011 at 19:17 staré články.
:/
Už se chci nadechnout. Celej týden se dusím doma.
Být nemocný má dobré důvody. Ale i špatné, nejen to, že je mi špatně, ale hlavně to, že jsem odříznutá od světa! Celej den sedím u blogu a fejsu a čtu statusy "Dneska bylo tak parádně.." A já? Prostě nic. Dva, tři dny je to fajn. Odlehčit si hlavu od světa. Ale celý týden? To je na mou povahu moc. Potřebuju společnost, potřebuju si s někým povídat. Tak ráda bych si teď povídala s M. [M→ ten vyjebanej hajzl bez kterého nemůžu žit.] ať už o čemkoliv. Strašně mi chybí a i když vedle něho budu sedět v pondělí víc jak pět hodin, neprobereme ani slovo. Protože se ignorujeme. Určitě bude psát smsky své "Milé". Je to takovej hajzl, velkej, bezcitnej hajzl! No dobře mám možná trošku zlost. Ale vím, že se zase usmíříme a zase budeme velcí "kamarádi" zas mě bude "ošahávat" a kluci si budou myslet bůh ví co. Ale co s tím mám dělat? Jak se mu mám bránit? A chci se vůbec bránit? Já už jen nechci cítit bolest. Moc toho v životě nemám. Jednu dobrou kamarádku a tenhle blog. To je všecko. Můj sen je být uspěšnou, slavnou a uznávanou blogerkou. A proto jsem za dnešek strašně šťastná. Vidíte tu návštěvnost? Dneska bylo návštěv online 21 . Možná to není hodně. Ale pro mě je to krok k vyplnění snu!
ps: fotka! blé:/ Ale tak co byste chtěli. Nemocná, nenamalovaná.
pako.


1. kolo Fotografické soutěže.

29. january 2011 at 12:49 staré články.
Soutěžící:
Miška. - odevzdala.
Muurahainen. - odevzdala.
Angie.
Lucie.

Téma: Živly.

Hodnotím: Nápad a využitou fantazii pro dané téma. Vzhled fotky [kvalitu, barvy, pozici.] Fotky můžete upravit. Zasílejte mi max. 3 fotky na dané téma.

Fotit můžete do 4. 2. 2o11. [Fotky zasílejte na mail →dari.dzach@seznam.cz nezapomeňte zmínit přezdívku!]

Případné otázky pište do komentářů (:
pako.

Kusovka 0.7

29. january 2011 at 10:56
♥

Fotografická soutěž.

28. january 2011 at 20:48
Rozhodla jsem se pro "Fotografickou soutěž" Fotky budu hodnotit nejen já, ale i návštěvníci mého blogu (: pomocí ankety.
Hodnotím: Nápad a využitou fantazii pro dané téma. Vzhled fotky [kvalitu, barvy, pozici.] Fotky můžete upravit. Zasílejte mi max. 3 fotky na dané téma. Na později uvedený mail. Fotky, které vyfotíte musí být vaše. A budou tady zveřejněny.

Přihláška:
• Jméno.
• Blog.
• Věk.
• Čím budeš fotit?
• Proč se přihlašuješ?
• Na jaké téma by si ráda fotila?

Uvidím kolik lidí vemu. Ale víc jak deset určitě ne.
pako.

Pes - přítel člověka.

28. january 2011 at 17:15 staré články.
Jestli je na světě někdo kdo ti bude dosmrti věrný. Jestli je na světě někdo kdo ti nabídne celé své srdce a bude si za to přát jen lásku. Je to právě pes. Stačí jediný nevinný pohled psa a většina všech lidských srdcí roztaje. Přeju každému to štěstí zažít jaké je to mít psa. Já to štěstí mám, že se nademnou před třemi lety naši slitovali a koupili mi čoklika. Tedy Nellu. Každého šíleně miluje. Je nezkrotná a divoká. S každým by se jen mazlila a všechno by jen jedla. Strašně si přeju aby jednou měla štěňátka. Jen nevím jak bych dokázala dát je potom pryč. Ještě nad tím, ale nepřemýšlím. Vždyť se ještě ona sama chová jako štěně. I když jsi někdy hraje na velkou dámu a modelku. Ale v očích má napsáno úplně něco jiného. Miluju ji!♥
Milačik♥..

Picty//Fashion 0.1//

28. january 2011 at 13:26
0.1
for next  photos click "Whole article".