nebylo to tak krásný, jako v mých představách.

1. march 2011 at 16:57 |  píšu srdcem.
ty každodenní články už dávno přešly! ty články ve kterých se pokaždé oběvil jakýsi záhadný m. třebaže je už to ohrané, třebaže je to až nudné, chci o něm zase napsat. chci zase zavzpomínat na ty časy kdy on byl tím, kterého jsem milovala. chci zavzpomínat na dobu, než se změnil.
myslím, že to pro mě byl snad nejdokonalejší kluk na světě. byl to můj téměř nedosažitelný cíl. tři roky. tři roky toužení a snění. trápení, slzy. tři roky ztraceného života, který mi už teď nikdo nevrátí. v tu dobu jsem to nevěděla, v tu dobu jsem šla jen slepě za láskou. jak někdo může být takhle naivní? ale kdo mohl čekat, že tohle všechno snění a doufaní opravdu k něčemu bude? bum! poslední školní den před letnímy prázdniny se to stalo. ani nevím jak, ale byla jsem zadaná. patřila jsem mu. chodila jsem s ním! letní dny, slunko, teplo, volno. skoro každý den jsem byla s ním, téměř sedum hodin. těšila jsem se na to když jsem vstala, těšila jsem se na to jak zase ucítím teplo jeho těla, jak ucítím tu jeho přitažlivou vůni, těšila jsem se jak zase pohlédnu do jeho pronikavých zelených očí, těšila jsem se jak zase ucítím jeho dech na svých ramanech, na krku. cítila jsem se šťastná, cítila jsem se krásná. neboť můj tak dlouho jen sněný sen se splnil. už jsem nepotřebovala nic. měla jsem jeho a to mi stačilo.
jenže nic netrvá věčně. a štěstí už asi bylo dost. začal na mě kašlat. asi potřeboval být s kámošema. už jsme s polu nebyly denně. už jsme si tolik nerozuměli. jakoby se naše cesty zase rozdělovali. já ho, ale pořád tak strašně milovala. začala jsem trávit čas s jinýma klukama. s kamarádama. chtěla jsem, aby mu to vadilo, chtěla jsem aby zas přišel a byl semnou. ale byl to omyl. ano, začalo mu to vadit, ale o to víc na mě kašlal. trpěla jsem, po nocích brečela, vyřezala jsem si na nohu M a nevěděla co mám dělat dál. vím, měla jsem se s ním rozejít. jenže byl můj splněný sen, byl všecko co jsem si kdy přála. a teď jsem o něj měla přijít? dělala jsem co se dalo, ale jeden letní večer už jsem nevěděla co dál. napsala jsem děsně dlouhou smsku a přemýšlela, jestli ji mám važně poslat. odesláno. "dobře, bude to tak lepší. mrzí mě to, ale už se vážně nedá nic dělat. už je to naposlet co ti píšu, že tě strašně miluju. pá." jen tohle napsal. konec. během pár minut bylo po všem.
to dám to zvládnu. ne! co sem to udělala? vždyť už to bez něj nedokážu. první co mě v tom zmatku a bolesti napadlo bylo zavolat v. která byla na letním táboře. se smíchem to zvedla a ptala se co potřebuju, já brečela do telefonu ze slovy, že sem se s ním rozešla. neměla čas. neměla čas na mě, neměla čas ani na blbý "to bude dobrý." fájn, bylo mi snad ještě hůř. jenže člověk se z toho všeho dostane. a co víc, odpustí a dál miluje. ta slabost k němu mě zabíjela víc než samotný rozchod.
čas šel dál. a my se usmířili. byly jsme zase kamarádi. nedalo se to, ale vydržet být s ním jen kamarádka. chtěla jsem ho víc, víc u sebe. moc dlouho to nevydržel ani on. nedokázal se mě nedotýkat. a tak jsme se k sobě postupem času začali chovat jakobychom s polu zase chodily. byla jsem šťastná. ale na jak dlouho? sedíme s polu. a on byl ke mě blíž víc a víc. začínalo mi to vadit. ale milovala jsem ho. a tak jsem ho nechala, ať si dělá co chce.
chtěl víc, unudila jsem ho nebo omrzela. nevím. začal si psát s jinou. začal se zajímat o jinou. vypadaly jako zamilovaný pár. a já myslela, že zemřu! bylo to strašný, byla jsem tam navíc. ale nedal mi pokoj. cítila jsem se jako jeho hračka se kterou si vždycky mohl hrát kdy chtěl, kdy potřeboval. dost! začala jsem se jeho dotekům vyhýbat. začala jsem všechen čas s ním omezovat. najednou jsem viděla všecky ty fajn lidi okolo. jejich úsměvy. rozuměla jsem si s nima. a už jsem nechtěla být s ním. protože jsem viděla okolik přicházím."bavíš se semnou jen proto, aby jsi uspokojil svoje touhy?" a bylo to. naše cesty se zase rozdělovaly.
a já už tomu nezabraňovala. nechtěla jsem. byla jsem dokonce ráda! změnil se. stal se z něj takový sobecký nudný bručoun, kterýmu je všecko jedno. a dokonce už není ani tak krásný jak jsem si vždycky myslela. už mě nic nedrží. jsem volná a můžu lítat světem kam chci. dokázala jsem si splnit sen. prožila jsem ho jak nejlípe jsem uměla a zjístila, že mám na víc, že tenhle splněný sen vůbec není takový jak vypadal. cítím se skvěle už jen proto, že jsem na to přišla. ale o to víc, že jsem se se dokázala vzdát. a tím jsem vyhrála. zvítězila jsem, a začínám žít. jinak. bez něho.
je strašné když na některý věci příjdeme pozdě. ale mnohem horší by bylo kdybychom na ně nepřišli vůbec. tahle cesta trápením i štěstím kvůli něho mi přišla strašně dlouhá. jsem pyšná, že jsem to dokázala takhle sepsat. nebolelo to. ani mi už nechybí. nemiluju. a nepotřebuju ho. ale v srdci všechny ty zážitky, vzpomínky i bolest zůstanou navždy. nevadí mi to. jsem ráda. a za všechny pocity mu děkuju.
a děkuju i vám, že jste si udělaly čas a chuť přečíst si celý příběh o mě a m.
 


Comments

1 An Christine <3 | Web | 1. march 2011 at 18:13 | React

je to nádherný článek.. jo měla jsem kluka,potom se semnou rozešel a já se šíleně trápila. Nevěděla jsem oc mám dělat. Jednou večer jsme poslouchala smutný písňičky,vzala žiletku a začala se řezat. Ještě teď mám ne ruce jizvu,někdy to zmizí.. ale vzpomínky navždy zůstanou :// (Teď jsem šťastná ale vždycky když vidím tu jizvu,chce se mi brečet)

2 Barbora | Web | 1. march 2011 at 19:06 | React

Vím, jaké to je. Když si zamilovaná, tak se toho jen tak nepustíš. Jsi na tom lépe než já. Chvíli si s ním chodila, ale je pravda, že jestli tě jen využíval, tak to nemělo cenu. Ale aspoň se ti vyplnil ten sen) Nemá se cenu trápit se kuli někoho, kdo za to nestojí. Podle toho jak o něm píšeš, opravdu to nemělo cenu se kuli němu trápit. Je fajn, že to bereš i z té lepší stránky, že máš na něj i ty dobré vzpomínky. Achjo. Věřím, že bylo ještě hůř když si té kamarádce nestála ani za "to bude dobrý". Sice byla na táboře,ale kuli toě obětovat aspoň 5 minut času. V nouzi poznáš přítele. Myslím, že se tahle kámoška moc neosvědčila. A víš, že je někdy lepší bejt nezadaná?
Nemusíš se bát, že ti je nevěrnej. Jsi volná. Můžeš se bavit se všema klukama. Můžeš se plně věnovat kámoškám. Nemusíš dělat nic.
Myslíš že poslední dny píšeš o kamarádech, vztazích a tak. A spoustu těch tvých příběhů ze života jsou podobné tím mým)

3 kafe. | Web | 1. march 2011 at 19:23 | React

řekla bych že jsi to napsala nádherně! ale samozřejmě nenapíšu jen to;) musím toho napsat víc!musím popravdě říct,že já jsem do předpárměsíci nikdy takovouhle bezmocnou nebo nešťastnou (dlouhotrvající) lásku nezažila.vždycky jsem buď měla nebo neměla kluka, a byla jsem šťastná pořád.ale jednou přesně 13.12 jsem se zamilovala .. do něj,byl na mě neuvěřitelně hodnej a tak všechno povídali jsme si smáli se.a od tý doby to tak nějak trvá,jenže je to dost hrozný protože vim že on mě taky chce,máme se oba rádi.jenže je docela těžký spolu začít chodit,nevím jestli to doopravdy chci,vím že ho miluju ale nevím jestli .. chci být zadaná:/.

ps: jsem ráda že m. už nemiluješ;) že jsi volná atd. ale řekla bych že každá láska za něco stojí,a nějaký ty hezký pocity prostě zůstanou.

a D.,V.,N.,A. - všechno jsou to kamarádky:D nějak ani nemusíš řešit kdo je kdo;) stejně se nějak furt rafem či co:D ale oficiálně je N. moje nejlepšíkamarádka;DD.

4 Kac. | Web | 1. march 2011 at 19:27 | React

tenhle clanek byl neuzasnejsi, coz kdy napsala, mozna uz proto, ze jsem neco takoveho zazila, akorat to nebyla takova moc velka pohadka. proste z niceho nic to zkoncilo, myslela jsem, ze umru, kdyz jsem ho videla s jinou. uz je to rok, porad mam srdce v zaludku kdyz vidim treba jen kluka, co ma stejnou mikinu jako on, ale zacinam si zvykat.
jeste jednou, tvuj clanek me naprosto uchvatil, ale tak strasne moc)) jdu si ho precist jeste jednou. dvakrat. trikrat...uzasne.

5 psycho.meis | Web | 1. march 2011 at 20:35 | React

to je krásné :) víš, asi jsem taky něco takového cítila, kdysi ;)) ale pustilo mě to, sice docela pozdě, ale během půl roku jsem se vzpamatovala ;) byla by to pohádka, kdybych nezačala vnímat, že nejsem vlastně tak důležitá, jak jsem si myslela. Bylo to těžké. Ale překonala jsem to, snad už navždycky ;) prostě když si něco přeješ nejvíc, je to to nejdůležitější v té situaci, tak až toho doáhneš, není to tak super, jak se zdálo .. jinak nádherně píšeš, a vždycky mě to nutí dočíst si to celé :)

6 Dee ♥ | Web | 1. march 2011 at 20:53 | React

dokonalé :) připomíná mi to příběh mé kamárádky, v podstatě se jí stalo to samé.
Jenže já sem pro ni nedokázala nic udělat a vyčítám si to. Strašně moc. Jenže když má člověk ještě své vlastní problémy, nedokáže řešit jiné i kdyby chtěl sebevíc..závidím ti, že už jsi zapoměla, tohle já nedokážu. Vždykcy mi to trvá strašně dlouho  a věřím že i tohle nebylo jen tak ze dne na den, ale dokázala si to :)proto tě obdivuju ;)

7 Ivy | Web | 2. march 2011 at 15:24 | React

Je obdivuhodné jak se dokážeš podívat zpět a sepsat to takhle poutavě ;). A ještě lepší je když z celého toho období vyjdeš se vztyčenou hlavou - jako mi to přijde u tebe - sice po delší době, ale hlavně, že se tak stalo. Obdivuji tě, protože i já po takovéhle zkušenosti si říkám jaké by to bylo kdyby...

8 de-elfinek | Email | Web | 2. march 2011 at 16:29 | React

pěkný blog :)

9 °psycho.meis | Web | 2. march 2011 at 16:50 | React

asi úplně ne. vlastně jsem si uvědomila, že bych měla být přirozená, taková jaká jsem. Akorát pracovat s vlastnostmi, které už mi tam nahoře nadělili ;) .. asi je důležité mít se rád, takový jaký seš.. ale když mám depku, která teď naštěstí zmizela ;), chtěla bych se změnit úplně celá, změnit všechno.. někdy to zachází až příliš daleko, že mám snížený pud sebezáchovy .. ale jinak jsem v pohodě ;D;))

10 Sim:* | Web | 2. march 2011 at 18:23 | React

A já děkuju tobě že jsi to tu tak dokonale napsala. :)
Až dojemný:D
né opravdu:]
chápu Tě.
měla jsem hodně kluků ale asi nikdy jsem nezažila něco takovýho.
je dobře že už jsi z toho ,,venku,, jestli se to tak dá říct:]
btw.. jó,zůstala jsi :D a jó :D zapisovala ses:) a nemáš zač,já jsem ráda že jsi zůstala(:

11 Teddy♥ | Web | 3. march 2011 at 9:45 | React

No tývole, začetla sem se do toho jak do románu. Je to krásně napsaný, ano přesně takhle sem snila já a něco podobnýho prožila. Štěstí nebo neštěstí že sem s ním byla ? Štěstí, každej to ebre jinak ale postě ty zážitky a vzpomínky mi nikdo neveme. Doufám, že budeš brzo zaše usměvavá a štaastá i bez nějakýho kluka a když budeš nějakýho mít, že ti nebude ubližovat a nebude bez tebe moc být :)

12 naivebrunette | Web | 3. march 2011 at 16:24 | React

Ty jsi úžasná ! Dokonale napsané :)

13 An.~ | Web | 5. march 2011 at 0:36 | React

Jsme zpátky,více na mém blogu+třídění affs

14 Greeny.K* | Web | 5. march 2011 at 18:33 | React

Opět dokonalý článek, krásně napsané a já jsem se do toho tak začetla. děkuju, že píšeš takový články a já je můžu číst. Vždycky jsou ěnčím okouzlující a je tady vidět, že jsi milovala. Naprosto jsem se do toho vžila. Ale sama sjem takovou lásku nezažila. Snad zažiju. Ale je pravda, že to ej krásný pocit někoho mít, někoho na koho se můžeš spolehnou, nechceš být bez něj a on tě odkopne. To je zlý. No já ti přeju  lepší zkušenosti z láskou :] A těším se na další článek ;]

15 K. | Web | 6. march 2011 at 16:56 | React

Páni,to je poprvé,co jsem takhle začetla do nečeho delšího,než čtvrt stránky...
Já znám ten pocit,když něco hrozně chceš,ale nemůžeš to mít .Zaujalo mě,jak si to napsala a bylo to víc než dobré,jen tak dál ;)

16 Christine <3 | Web | 6. march 2011 at 20:24 | React

Fakt dlouhý článek a já jsem si ho celý přečetla a užila až do konce. Pamatuji si, jak jsem na tom byla podobně jako ty a hodně jsem se taky trápila. Brečela, řezala se apod. A navíc jsi to moc dobře napsala a opravdu dobře se mi to psalo. Ale předtím to byl můj nejlepší kamarád a moc dlouho nám to spolu nevydrželo a já toho lituji, protože jsem ztratila nejlepšího kamaráda. Mám teď sice jiného, ale není to ono. Jsou to tak dva roky zpátky, ale nemůžu na to zapomenout, jak mi ublížil. Za tu dobu tady bylo hodně kluků, ale nikdy nebylo nic víc. Asi na to nejsem pořád tak hodně připravená se tomu podat, asi je moc brzo na to, abych měla nějaký vztah na dlouho. Ale ono to přijde, časem přijde, ano.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement